Historie školy
Z archivních pramenů, zvláště pak z knihy Johana Haudeka „Heimatskunde des politischen Bezirkes Leitmeritz "z roku 1887, se dovídáme, že okolo roku 1841 hledalo město Litoměřice místo pro hlavní školu včetně preparandakursů (přípravy učitelů), která do té doby sídlila na několika místech.
Státní rada Alois Jüstel se zavázal právovárečným měšťanům opatřit městu Litoměřice školní budovu, jestliže měšťanstvo opět přenechá jezuitský kostel bohoslužebným účelům. Koupil proto za 8000 zlatých svůj rodný dům, někdejší obydlí primátora Pfalze z Ostřice, v němž se několik let předtím narodil pozdější litoměřický starosta Dr. Alois Funke a daroval ho ke školním účelům.
Budova byla stržena a roku 1844 byl položen základní kámen k novostavbě, přičemž mladý Funke pronesl svou první veřejnou řeč. Škola byla postavena v pseudorenesančním slohu a 25. května 1846 slavnostně vysvěcena. Byla pětitřídní s paralelními třídami.
Během dalších let docházelo k novým přestavbám a přístavbám, takže dnes má hlavní budova školy devatenáct učeben, tělocvičnu, školní bufet. Dalších deset učeben je pak v sousední budově ve Vavřinecké ulici, kde se nachází také několik pracovišť pro praktickou výuku.
